Vítkovice v Krkonoších leží v nadmořské výšce kolem 700 m.n.m. Vzhledem ke své poloze jsou Vítkovice ideálním výchozím bodem pro pěší a cykloturistiku v Krkonoších. Místa jako Dvoračky, Rezek, Rovinka, Horní Mísečky, Zlaté návrší, jsou dostupná jak na kole tak pěšky. Podívejte se fotky z Vítkovic a okolí: https://www.vitkovicevkrk.cz/cs/fotogalerie.aspx.

V letní sezoně je možné využít Krkonošské cyklobusy, které vás pohodlně vyvezou směrem ke hřebenům Krkonoš. Milovníci koní si mohou vyjet na projížďku na některém z našich koní.

Pár tipů na túry od nás:
Kotelní jámy jsou státní přírodní rezervace na jižních svazích hory Kotel v Krkonoších. Tvoří je ledovcové kary Velká a Malá kotelní jáma v jižním a jihovýchodním svahu Kotle. Velká Kotelní jáma je ledovcem vyhloubená v žule, Malá ve svoru. Obě jámy od sebe odděluje skalnatý Liščí hřebínek. Vyskytují se zde vzácné druhy rostlin. Z Kotelních jam vytéká Kotelský potok, pravý přítok Jizerky. Kotelní jámy patří do první, tedy nejpřísněji chráněné zóny Krkonošského národního parku a pohybovat se tady může pouze po značených cestách. Kotelními jámami vede zelená turistická trasa z Dvoraček k Horním Mísečkám, která je někdy v zimě kvůli lavinovému nebezpečí uzavřena.

Pančavská louka je rozlehlá subalpínská louka s nejrozsáhlejším vrcholovým rašeliništěm nacházející se mezi Kotlem a Labskou loukou v západních Krkonoších. Je částí přírodní rezervace Prameny Labe s výskytem vzácné původní ledovcové květeny. Na Pančavské louce pramení Pančava, pravý přítok Labe, jenž vytváří na skalnaté hraně louky 250 m vysoký Pančavský vodopád spadající do Labského dolu. U tohoto vodopádu je jeden z nejkrásnějších krkonošských rozhledů, tzv. Ambrožova vyhlídka. Pod vodopádem se nachází nepřístupná Schustlerova zahrádka, v nichž roste 150 druhů cévnatých rostlin. Pančavská louka patří mezi nejfrekventovanější místo na jarní běžkování. Při západním okraji louky leží důležité západokrkonošské rozcestí zvané U čtyř pánů.

Vysoké kolo se nachází v Krkonoších v hlavním hřebeni, širokém Slezském hřebeni na česko-polské hranici. S výškou 1509 metrů je to čtvrtá nejvyšší hora Krkonoš. Jedná se o horu kupovitého tvaru, kde se nachází několik skalek obklopených rozsáhlým kamenným mořem. Svahy hory jsou pokryty horskými loukami a porosty kleče. Na jih spadají svahy mnohem mírněji než na polskou stranu. Severní polské svahy prudce spadají lavinovými drahami do ledovcového karu - Velkého Sněžného kotle (Wielki Kociol Snieżny). Na polské straně vrcholu se nachází pozůstatek 5 m vysoké pyramidy postavené koncem 19. století. Je odtud výborný kruhový rozhled na Krkonoše a polské kotliny Jelenie Gory.